¹ îsa namás in kwǎ, káísa kí seéŋ see uúŋ see ámiŋ kwa díŋa ǎl íne ka̱ɨŋ ná kééréli, wayí asáŋ á ka̱wyeba namaŋ níŋ Wʉ́o'ŋ kʉrɨŋ kí kurro ka̱gɨ́lal ná úndul ² îsa ja̱ɨŋos ná ulmel, asá bás soga oson díg kuǔŋɨ, îsa namá Pataro na Yagúba na Yáaye–si bawa ná kieŋ ará pʉ́gó kurra'ŋ írí keéŋe,alá yeeŋ dítiǐn ka̱ɨ̌ŋ. ila lóóle namá yé–ii namás yeeŋ–sí úlmála dɨ́eŋ ta̱bʉ'ŋ. ³ kééŋ jʉrɨŋa namá pattá térél ɨŋɨ pʉttɨŋ ila alá dʉó keer taga áŋ piába. ⁴ Namás Ilíya kí Mûsa kalŋole, ná ka̱ɨŋ ná kí îsa kírsiŋa. ⁵ Pataro namás îsa–sí in kwǎ,"gʉʉdpaalí âl–bát tullé–ii áláŋ íne kaŋ, âl ǎ̱w nás kɨrbonta ɨɨs kâ, jɨ–sí tog na Mûsa–sí tog na Ilíya–sí tog." ⁶ (Yé ása álóŋába kaa níŋ kwǎɨdɨɨ̌ŋ ná yeŋa–sí ka̱lɨ saasoŋá tɨ́o.) ⁷ liya namá kútu lóóŋála nás yeeŋ–sí nima piá, namá urú kútu–lé êl "ná in beléŋ in ása dúíŋ kwě–ii asá ká ye–sí wéel ása dééŋ kelbáam ye–sí." ⁸ Séleemin albá nʉ́ŋɨ́ túga kawíe, namá kummé ná dʉó tog bɨ́kkɨ́r dog á keeba îsa'ŋ paál. ⁹ ǎl pʉ́go ka̱ɨ̌ŋ ná kupuŋeli, îsa namás in kwǎ,dʉó tog dog–sí ása ábwaba a̱rɨ ǎl ba̱gɨla, naman síŋ dʉldɨ'ŋ kwě sállá eeŋ. ¹⁰ ila belé–sí walá dʉó keer–sí ás aáŋé–ba bás yeeŋ ka̱lŋɨ̂ŋɨ–ii marraŋ namás kayé ná suur kɨɨ̌leli–ii ásáŋ sállá eeŋ ka–ii. ¹¹ Namá kɨ́ŋʉl "kaáŋuǔŋŋ–ii ná Mûsa'ŋ gʉʉdpáálíŋá in kámiŋa áláŋ Ilíya Jááso dʉŋo'ŋ waar êl?" ¹² îsa ná in jáwí, kí see Ilíya âl waar êl ná kin ótáŋá nyét kɨ́eŋ lóóŋá–le jáwí. Na kaáŋ uúŋŋɨ ná dombore in beláŋ dʉldɨ'ŋ kwě áláŋ soŋá mííneŋ eeŋ naŋ níŋ kawríŋíya? ¹³ Marraŋ áísa in ámiŋ Ilíya ǎl éla mrraŋ yee yeeŋa–sí ása a̱rɨ ɨt káwe ǎl yeeŋ kéeliŋi in nálaŋ ǎl dééŋꞌíŋ rímmeŋ eŋe. ¹⁴ îsa ǎlmíŋ kééŋ majira ɨɨsɨŋ kééŋ majira kerŋa–lé keéŋé, namá ka̱lʉwe nás kwa soŋŋâ túle kayé, na Mûsa'ŋ dáálíŋ gʉʉdpáálíŋa kwǎ ná kíeŋ guldaŋa kawe. ¹⁵ Liya kwa nyét abá îsa–sí ka̱gɨle namás pirje eŋa nás kí jɨrrɨ dê–lé kwéŋíe álá dóŋá kaníya ¹⁶ Yé namá ɨŋo,"ka–ii asá bɨ́ kɨ́eŋ gulda baw?" ¹⁷ Dʉó díg kil kwa soŋŋâ'ŋ dɨ́ó namá in jáwí, a̱jɨ́ gʉʉdpáálí áísa dúíŋ kwě éla nás arêd kee ila asá erel ásáŋ risíŋó ¹⁸ Tin bitin aréd kwě–sí abás taan, âlbás dû já̱bɨ́tɨ namás úúŋ pʉlo korol námás kagi suǔr puttôn jɨ́gé námás puttó eeŋ.Namá kɨ́ɨ́ŋ majira–sí ɨ́ŋó áísáŋ aréd ka̱rʉl namá kʉttɨŋʉl. ¹⁹ îsa namá in jáwí "Bɨ́ kin kwa ǎl beléŋá see á–béélba, Ká kɨ́bɨŋa niǐn síŋ koóŋ? innáŋ naán níŋ ɨrɨ́mó? Áísa ila kwě bêl." ²⁰ Namás kwě–sí kééle. Aréd ǎl míŋ îsa–sí já̱gɨ́la, in nálaŋ kwě–sí namás jáá ná aɨrtɨ namaŋ–si dû já̱ppɨ́a nás jáá ná pʉrgʉla pii–ii nás pʉlo úúŋ kurul. ²¹ îsa namá dééŋ bâ–sí ɨŋo,"Yé kí in a̱rɨ suǔr sooga niǐn–si kee?" kwě bâ naá in jáwí,"miǐn asá kwě ittí kéŋá. ²² Na kérrég bá ǔtu na koró dɨó jɨ́bɨ́tɨ, ásáŋ agé mrraŋ ábá in lóŋ nás urma jaiŋ áísáŋ a̱rɨ dííg jâ áisabá jányíŋi." ²³ îsa namá in ɨŋo, "'Jɨ́ kaáŋ in jáminŋ, Abá in lóŋ áísáŋ tag jâ'? útóŋá âl nyét há̱ɨna gé dʉó ɨt–lé asá see jâ̱ɨ kee." ²⁴ In nálaŋ kwě'ŋ bâ namá ʉrʉ́ taan ná in kwǎ, " Ká âl see éél ! jányígis ná see â̱y–ii údóŋá kila ǎl ká see á–éélba, ²⁵ îsa ǎlmíŋ já̱gɨ́la ná kwa soŋŋâ arrá kí ja̱rrɨ kéle, namá arêd–sí úpírí, jɨ́ in arêd tʉʉrʉ ká in gîs ámiŋ dêlé joró ná asi keer péllét á ja̱rɨ́ba." ²⁶ Lia arêd namá kómóla ná ʉrʉ́ kɨ́rɨ́rɨ lá̱ddɨ́. ná kwě–sí ɨrto ná suǔr koro kwě namá in eŋa ná kʉʉl, ná kwa soŋŋâ'ŋ ere in aáŋé" âl way–ii." ²⁷ Marraŋ îsa namá kwě–sí dóŋá tɨ́o ná írí já̱gɨ, kwě namás wá̱rɨg jáwla. ²⁸ îsa ǎlmáŋ tóŋ dɨó ká̱rɨ́, kééŋ majira namá yee–sí dítin níŋ kɨ́ŋʉl, kaǎŋ ʉʉ̌ŋŋɨ–ii ná kotéíŋ áláŋ kwa–sí arêda suǔr ka̱rɨ́ŋél? ²⁹ Yé namá in jáwí, âlbá déllin jʉ̂mmɨ áláŋ arêd in kʉŋo–sí jʉrrʉ́ŋ." ³⁰ Namás ila lóó–sí kondíe namás kí ja̱lɨ̂llꞌíŋ dɨo kándʉl. îsa walá á kôila–ba ásáŋ dʉó tog dog dééŋ lóó loŋ, ³¹ iláiŋ ná yé kééŋá nás kééŋ majira~sí gʉʉdpáálítíeŋi. Namás yeeŋa–sí in kwǎ, "Dʉldɨ'ŋ kwě âl dúi–ii áláŋ kʉldɨŋa'ŋ dóŋa poǐ, namá kawe, abás soga ɨɨs óóŋá námás sállá eeŋ." ³² Marraŋ yeeŋ dééŋ arrá á ka̱rʉ̂lba kaas âre–ii, namá lóó ka̱lɨ káwe áláŋ dééŋꞌíŋ kɨ́ɨ́ŋol. ³³ Ki–ii a̱ppʉ́ŋa'ŋ appâ. ɨdé îsa kí kééŋ majiraŋ namá Kapar Naháám kéle, ila namá tóŋ ka̱rɨ́e îsa namá ɨŋo namás in kwǎ, "kaǎŋ aáŋá alá bɨ́ baáŋá dééŋ ʉʉ̌ŋ galda bawa?" ³⁴ Namá dirrig kʉ́ʉ́ŋʉl. ɨdɨɨ̌ŋ yeeŋ dóra ka̱ɨ̌ŋ ná ila uǔŋ galda kawieŋi–ii ki–ii alá bárŋa–lé soŋŋá appá–ii. ³⁵ Lia ǎlbá îsa dû ooŋo kí kééŋ kʉréemeŋa weyye na a̱w–sí in kwǎ, áláŋ dééŋ kiǐli dorol kɨŋɨ, namás in kwǎ, "Abá lóó ila kóil áláŋ kwa'ŋ ta̱bʉ–ii bá ǎ̱w ná ka̱rɨ–kʉŋo–ii naŋ níŋ kwa nyéttꞌíŋ koy–ii. ³⁶ Lia îsa namás kwě ittî–sí dóŋá tɨ́o nás dɨ́eŋ túle nyáŋá namá dééŋ dóŋá kwě'ŋ írí jáá namás kééŋ majira–sí in kwǎ, ³⁷ "Na dʉó ɨd nás kin dogólá dokkéŋa dɨó díg–sí kí kúíŋ kona tɨ́ɨ́ré, bá in niás kaa tɨ́ɨ́ré; na dʉó ɨd nái–ii kaa tɨ́ɨ́ré bá dʉó ila–sí tɨ́ɨ́té aíla kaa ádden piá." ³⁸ Dʉó ɨd ná dáíŋ gáárim áiba, âlbá dáíŋi–ii, Yáaye namás îsa–sí in kwǎ, "Gʉʉdpáálí kɨ́ dʉó ka̱gɨla ná arída ʉrrʉŋ kɨ́ kɨ́ɨ́ŋ kona, namá kaasa ɨdɨ̂ɨ̌ŋ ná yé káíŋ kwa–lé áiba. ³⁹ Marraŋ îsa bás in kwǎ ála á baasiba, dʉó tóg ála á keba áláŋ kúkúíŋ kona a̱rɨ pirje piááláŋ mat dúíŋ írí ʉ́dʉ́ŋá jɨttɨŋa risíŋó. ⁴⁰ Dʉó ɨd ná dáíŋ gáárim áiba âlbá dáíŋ–ii. ⁴¹ Ká áíss kí seěŋ see uǔŋ see ámiŋ dʉó ɨd náis koro kí tógólo tog íní kúíŋ kona'ŋ uǔŋ ɨdɨ̌ŋ âl bɨ́ jááso dʉŋo'ŋ kwa baŋ, kí seéŋ see dééŋ nisil áláŋ á júŋoba. ⁴² Ka̱lɨ janí ka̱tɨ́yaŋa'ŋ jâ–lé, îsa namá in kwǎ, " dʉó ɨd ná dogólá dokkéŋa–sí aála kaa see kééli ka̱tɨ́eŋa–lé já̱bɨ́, ála–bá akêri áláŋ dɨ́tó appâ asá ká̱bsʉ́gur kuí–kɨrsel ná roó ka̱bɨ́ya. ⁴³ Abá dɨ́ɨ́ŋ dóŋá–ii jʉ́ndɨ áláŋ ka̱ttɨ́yeŋa jâ bá jandi. ⁴⁴ akêr–ii áláŋ jaiŋ–lé kí dóŋá toggin ja̱rɨ́, kɨ́ ɨd ásáŋ koŋa a̱w jaiŋ ná útu jáwi asá á wa̱ytelba ⁴⁵ Na abái dɨ́ɨ́g taar jʉ́ʉ́ndɨ áláŋ ka̱ttɨ́eŋa jâ bá jandi. Akêr–ii áláŋ jaiŋ–lé kí taar tog gin ja̱rɨ́, kɨ́ ɨdɨ̂ɨ̌ŋ ásáŋ taarŋa a̱w jaiŋ ná ǔtu jáwi asá á wa̱ytelba. ^{46 47} Na dog abái dɨ́ɨŋ nʉ́ŋɨ́ gi jʉ́ndɨ́ áláŋ ka̱ttɨ́eŋa jâ bá jaráŋ. Akêr–ii áláŋ Wʉ́o'ŋ kuri–lé kí nʉ́ŋɨ́ tog gin ja̱rɨ́, kɨ́ ɨd ásáŋ kʉ́ŋɨ́ a̱w jaiŋ námá útu jáwi asá á wa̱ytelba. ⁴⁸ walá dééŋ díwlíŋ dog á wa̱ytelba. ⁴⁹ Dʉó bi dʉó báŋ in lóŋ nii ná goobo ila asá kerra ulíe ná kʉ́yé. ⁵⁰ Kerra tulé–ii marraŋ abá dééŋ ra̱nynyɨŋ jɨ́o, asi keer dééŋ lóo kerra ay–ii níŋ bawí? ǎ̱w ná kerra tullé baŋ dɨ́eŋ tâs–lé, ná suǔr maale ba̱w.