Magara 15
1
Pilát ná îsa–sí jánsá já: Elelꞌíŋ kí subu'ŋ dɨldɨl, pá̱gɨŋa appáŋa na dɨɨnꞌíŋ tɨ́bóŋá na Mûsa'ŋ dáálíŋ gʉʉdpáálíŋá namá Ya̱ʉ́da'ŋ sagalꞌíŋ kwa nyéttin kɨ́sɨ́ŋʉl ná ka̱a̱sɨŋɨ. Namá îs–sí dóllin kɨrsol nás ká̱rgɨ́e nás Pilát–lé keéŋe.
2
Pilát namá îsa–sí ɨɨŋo, "Jɨ́ Ya̱ʉ́da'ŋ la ába kuri jaŋ?" îsa namá in jáwí " Ee,"
3
dɨ́eŋ ába kuri aŋ innálaŋ abá jɨ́ jáámiŋ, pá̱gɨŋa appâŋa namá îsa'ŋ írí dɨlɨ́maŋa soŋŋá káwe.
4
Pilát namá dog asi keer píŋí ná ɨŋo, "ájanni bâ áláŋ kɨ́eŋ jɨ́ŋoŋa–sí jawí? kil jâ ja̱nɨŋa ay–ii gî írí kiŋítíyá.
5
Marraŋ îsa walá á jáwíba, Pilát namás pírjiŋ piyá.
6
îsa–sí kí waí si kándé: írí jándó'ŋ soga–lé, Pilát ná kééŋá túmná bá ja̱nɨ dʉŋo tog júndíeŋi–ii, ila ǎl kwa soŋŋâ aáŋé áláŋ ka̱rʉ́ʉl,
7
ila dɨo namá túmná ja̱nɨ dʉŋo díg kééŋá ná Barabbas ka̱rɨ̂ŋɨ ná kí wéyyé kwǎ'ŋ arrá túmná kayé wayíŋ ja̱nɨ'ŋ ʉʉ́ŋ kila soga–lé asá yeeŋ wéyyé ka̱gɨe.
8
Kwa soŋŋâ namá dorol kɨŋɨ namá Pilát–lé keéŋé ná kɨ́ŋʉl áláŋ tumná'ŋ ja̱nɨ dʉŋo dííg a̱ndɨ júndí niná ǎl áddí jʉ́ndɨ.
9
Pilát namá ɨŋo bɨ́ bóilgíla áláŋYa̱ʉ́da'ŋ ába kuri–sí a̱ŋgɨ undí,
10
"Pilát ása lóóŋá pá̱gɨŋa appâŋ îsa–sí ɨ́de ása iláiŋ ʉʉ̌ŋ kéle nás yeeŋ kwas kilmaŋa pukká ka̱ɨŋ.
11
Pá̱gɨŋa appâŋa gal namá kila kwa–sí in kʉrro kaníe asáŋ Pilát–sí in ásáŋ áláŋ Barabbas a̱ndɨl júndí ná jee.
12
Pilát namá asi keer kila kwa soŋŋâ–sí ɨŋo, "Bɨ́ bóil ásáŋ in dʉó–sí kaa â in dʉó ǎl bɨ́ inbaw ǎl Ya̱ʉ́da'ŋ ába kuri–ii?"
13
kila kwa soŋŋâ namá asi keer "ʉrʉ́ ka̱ldɨ́e , ása ká̱ldá̱bʉ–lé ja̱wgɨ́!"
14
Pilât namá in ɨɨŋo, " kaáŋ ʉʉ̌ŋ? yé kaa ja̱nɨ piyá marraŋ ʉrʉ́ ila–lé soŋŋá ka̱ldɨ́e, "ása ká̱ldá̱bʉ–lé ja̱wgɨ́ yaag."
15
Pilât namá kôiliŋi áláŋ kila kwa–síkilmaŋa sɨmmó piyá álá kɨ́sɨ́ŋʉl, namá barabbas–sí a̱ndɨ júní ná nyaŋá, namás kééŋ ka̱lda̱ga sís in kwǎ áláŋ îsa–sí kí degêr ka̱ldɨ́ya, nás ká̱ldá̱bʉ–lé ka̱wgɨ́ya.
16
Ka̱lda̱ga nás îsa–sís baája káwe, (Ka̱lda̱ga namás îsa sís toŋ kuri'ŋ matâr–lé kééle)in namá lóó ila–ii ǎl dɨlmon dêlé kee, namá ka̱lda̱ga nyét kɨ́sɨ́ŋʉl.
17
Namás garaŋ bʉ̂bʉ púwa kiŋíe namás ga̱w ta̱bʉ'ŋ kayé ila ǎl yeeŋ kí kurúŋá kíyá kwǎ'ŋ bááráŋá ká̱tɨ́gʉl, namá îsa'ŋ írí karjaja káwe naŋ awsa kiŋíe.
18
kasá'ŋ sog soŋŋâ dî joóŋ Ya̱ʉ́da'ŋ ába kuri!"
19
Liya namás kayé ná kí bɨlɨl ta̱bʉ kalde, ná kʉrgo kiŋíe naŋ dû kí kʉrŋo ká̱wɨ nás kɨ́tɨ́méli ása yee kʉ́meli.
20
Asábá ka̱lda̱ga îsa'ŋ írí kɨ́eŋ karjaja kágíe, namás ila garaŋ bʉ̂bʉ púwa suúr ka̱rʉ́l, namá kééŋ jʉrɨŋa ulúga kawíe nás kiŋíe nás ká̱rgɨ́e nás keéŋé ásáŋ ká̱ldá̱bʉ–lé ka̱wgɨ́ya. îsa–sí ká̱ldá̱bʉ–lés ka̱wgɨ́e.
21
Namá sɨmon Sâren rǎ̱y kééŋa náas betel. Ka̱lda̱ga namá kɨgɨ́e álá îsa'ŋ ká̱ldá̱bʉ bǎw, sɨmon alá Ali Zandar na rubusꞌíŋ bâ aáŋá.
22
îsa–sí namá Gulgusa keéŋe (ǎl dééŋ arrá in lóŋ "ǎl dééŋ arrá i lóŋ Gulgula'ŋ lóó").
23
ɨ́de namás kira dî kaníe asá kí dawa úrríŋá ásáŋ wa̱yɨ suúr jɨ́yal marraŋ îsa namá íríŋí áláŋ baa.
24
Namás îsa–sí ká̱ldá̱bʉ–lé ka̱wgɨ́e, liya namás kééŋ jʉrɨŋa–sí arrá ka̱bɨ́e, áláŋ ka̱gɨ́lal ki–ii níŋŋi áláŋ kila jʉrɨŋadɨó dííg baw.
25
28
ásá yee ká̱ldá̱bʉ–lé ka̱wgɨ́e.
26
kí sobu ááŋá tin tiise'ŋ aáraŋa–lé dééŋ írí namá ósom kéŋá asá in pulŋítíeŋi, kaáŋ ʉʉ̌ŋŋɨ nás yee ɨ́de ka̱wgɨ́e, "ná in árden ɨndel in ǎl Ya̱ʉ́da'ŋ ába kuri–ii."
27
namá ja̱nɨŋa kwǎ kwa a̱w ka̱ɨ̌ŋ nás kí kɨ́eŋ arrá ka̱wgɨ́e namá dííg dééŋ dóŋá súru'ŋ ere kéŋa na dííg dééŋ dóŋá goro'ŋ ere.
30
29
Kwa asá kí ila lóó'ŋ dakki kandeliŋi–ii, Namá îsa–sí ká̱nyɨŋɨ. Ná ta̱bʉŋa kɨrtɨŋ na ʉrʉ́ kaldiŋi–ii, "hô baája! ǎl in já̱mɨŋɨ áláŋ toŋ tiyyâ–sí jaw ná asi keer soga ɨɨsꞌíŋ dɨó jʉtʉ́ó,
Dɨ́ɨ́ŋ suur si jopó ná ká̱ldá̱bʉ'ŋ írí jʉpʉ́ŋó!"
31
Pá̱gɨŋa appáŋa namaŋ Mûsa'ŋ gʉʉdpáálíŋá, dog si îsa–sí baája káwe, Suur sís in ká̱mɨŋɨ ása kwa kerŋa–sí jopo , marraŋ dééŋ suur–sí taga ása á jopoba.
32
Abá jááso dʉŋo–ii na Israíílíŋá'ŋ ába kuri–ii, kaál ká̱ldá̱bʉ'ŋ írí bʉ́ʉ́ŋó, námá ka̱gɨ́l ná lia see kâ̱y." Kila ja̱nɨŋa kwǎ asá kí îsa arrá ka̱wgɨ́e dog yee ká̱nyɨ́ŋʉl.
33
îsa'ŋ wayí: kí dʉlé'ŋ sibîr namá lóó dɨkkó eŋa, namaŋ in nálaŋ kééŋá namaŋ tin ɨɨs paago.
34
Tin ɨɨsꞌíŋ ááraŋa–lé îsa namá ʉrʉ́–kɨ́rɨ́rɨ taan, Elói–ii, Elói–ii lámma sabassáani?" namá dééŋ arrá in lóóŋ, " dúíŋ Wʉ́o dúíŋ Wʉ́o, kaáŋŋ–ii nái–ii jundí?"
35
Kwa ǎl ɨ́de ka̱ɨ́ŋ ná kééreliŋi namá ila belé kil kámmíe ǎl îsa kwǎ, "Namás kayé ná in kámiŋa ǎl ba̱gɨ́l âl ila–ii nás ilíya–sí ta̱rɨ́pi."
36
Dɨ́eŋ dɨó dííg namá sa̱kkɨya ná nyáŋa ná ispônyji–sí kí kira ranynyâŋa lɨɨma, namá bɨlɨlꞌíŋ írí já ná írí já̱gɨ, ásáŋ îsa–sí íní ná baa. Namá in kwǎ, "a̱á̱ âl kááno ná ka̱gɨ́l abá in lóŋ áláŋ ilíya éla ná dû jópó."
37
Liya îsa namá ʉrʉ́ óórriŋ taan, liya namá way.
38
Toŋ tiyyâ'ŋ sitâra miín dû–lé írí túlé tʉ́rrɨŋ nyéériŋa ná a̱w ŋááríŋí.
39
Namá roomâníŋá'ŋ ka̱lda̱ga pírí'ŋ ta̱bʉ díg kééŋá ná îsa'ŋ tʉbʉ'ŋ eré kɨréliŋi, ila ta̱bʉ albá ila dorá já̱gɨ́la ǎl îsa kíe way, "Namá in kwǎ in Dʉó kí see'ŋ see ása Wʉ́o'ŋ kwě dee kéŋá."
40
Yáaŋa dîi ná karra ka̱ɨ́ŋ ná ka̱lʉweŋi, ǎl dɨ́eŋ dɨó dííg Moo Majdalâni aáŋá, na keer (Moo Ya̱gʉ́ba ittî kʉŋo na ɨ́sɨba'ŋ íya aáŋá) , na yáa keer namá Solome aáŋá.
41
Yáaŋa ǎl Ja̱lɨ́l–lé ka̱ɨ́ŋ dog nîŋ yee ka̱rɨ kʉ́lɨ́tíyá na dog sîŋ kééŋ ájíŋále kányíŋtíyá. Yáaŋa kerŋa soŋŋâ ka̱ɨ́ŋ alá kíeŋ Jursalâm arrá kéle ná dog ɨ́de ka̱ɨ́ŋ.
42
îsa'ŋ jʉrrɨ́: Kí arra'ŋ addɨ âl Mooŋa'ŋ soog á paagoba, ǎl Ya̱ʉ́da kɨ́eŋ ʉ́dóŋá aasila kawiŋi–ii.
43
Dʉó dííg ná ɨ́sɨb Irimáásí–dʉŋo ka̱rɨ̂ŋɨ, ná nii ka̱kkɨ́ré aáŋá ná Pilât–sí îsa'ŋ kʉʉlꞌíŋ ɨŋo, ɨ́sɨb Ya̱ʉ́da'ŋ sokoj sokojꞌíŋ kwa'ŋ dɨó díg kééŋá ánnîŋ saasoŋá ba̱gɨ kawe. Na yédog âlkééŋá ná jaana áláŋ Wʉ́o'ŋ kuriŋ éla.
44
Pilât namás pírjeŋ piyá îsa námáŋ âl way; Namás roománíŋáŋ ka̱lda̱ga píríŋ ta̱bʉ–sí dɨó ta̱rɨ́ piyá áláŋ ɨŋó nás kwǎ îsa waar lá way.
45
Asábá rooáníŋá'ŋ ka̱lda̱ga pírí'ŋ ta̱bʉ ila belé kwǎ. Pilât namá ɨ́sɨb–sí îsa'ŋ kʉʉl dóŋa jáá.
46
ɨ̂sɨb namá kapan jula ná kʉʉl–sí ká̱ldá̱bʉ'ŋ írí baago namá kí kapan nɨo,namá ila gʉbbo'ŋ dɨó jáá ǎl dɨ́tón–lé ka̱rʉ́ʉl, namá dɨ́tó mʉŋgʉlʉg piyá nás turba'ŋ tiǐrriŋ dakki nyáŋa.
47
Moo Magdalâni na Moo Ya̱gʉ̂ba na ɨ́sɨbꞌíŋ íya yee ka̱gɨle ǎl–si kolpol .