Dikə 5

1 lai ɲini, ɲirǝbǝ yi kuàɣǝ Yesu bǝ́ naaɣǝ bǝ́ cesǝ́ Yenǝ toyenǝ. u yi nuòsǝ Genesarètǝ buàlǝkǝ yuoi yáhǝ. 2 u yi ɲàmbǝ hànra día dǝ à bou dǝ̀ í buàlǝkǝ yuósí. yàmuàtǝ̀bǝ yi sìndǝ́ dǝ́ yi hànra mahǝ bǝ́ puaku bǝ kàncémǝm. 3 u yi lóu Sǝmon hànrǝbǝ mahǝ bǝ́ u tǝ, u cándǝ kùnkuàngǝ, bǝ yi tiɲam bǝ́ hàm bǝ́ n niòsu ɲirǝbǝ. 4 u yi wásǝ sanni tuàɣǝsǝ́m bǝ yi ya Sǝmon bǝ́ tǝ, m paa tǝ tei nícungǝm haú i puòndǝ̀ ì káncémǝm bǝ́ nueí yànsi. 5 Sǝmon u yeeɣǝ bǝ́ tǝ :''Miatì tǝ diahǝnsu lasǝsai bǝ siibǝ yaɣú bǝ pǝ̀ nuò nìmu. ámá, dǝ à nui ɲáhǝ n yi puòndǝ kàncèmǝm. 6 bǝ yi tiɲam bǝ yi puòndǝ káncèmǝm bǝ́ yi nueí yànsi puómpuóm bǝ̀ kàncemǝm puátǝ cíerǝm. 7 bǝ yi tiɲam bǝ yi wuusǝ u diákántuabǝ dǝ bǝ̀ yi máánǝ bǝ́ bǝ tiím bǝ́ kárǝ yànsi bǝ́ yi duònǝ hànra diesú. 12 Yesu ń yi bou sanni siélǝ ɲinǝ mahǝ, ɲira ɲina yi máánǝ ɲani dǝ kuàmǝm bou ù kuanú ɲáhǝ. u n yi ɲàmbǝ́ sanni Yesu u yi leesǝ́ tihǝ u boui ɲáhǝ bǝ́ yaam bǝ́ tǝ : '' Yuombǝtu dǝ́ a naaɣǝ a yí fí bǝ́ ḿ bièrǝ. 13 yi taa ù noú bǝ u bóu bǝ́ tǝ: n naaɣǝ, biérǝ'', sannǝ ceri u kuàmǝm yi wásǝ. 15 bǝ yi n tuàɣǝsú u yém bǝ nuànsu ɲam. ɲìrǝ̀bíím puómpuóm yi wáɣǝsu bǝ́ naaɣǝ bǝ́ saɣǝ́ naaɣǝ u m̀ biérǝ m̀ buámǝ́m. 16 àmá ɲau u yi yiisǝ́ bǝ́ tei yendu mahǝ bǝ́ naaɣǝ yaam . 17 dǝ̀ laa mahǝ lai ɲinǝ u yi n niòsu. farisien diebǝ dǝ yiibǝ miàta yi hámǝ́m ɲánǝ, bǝ̀ yi yenǝ́ Galile, Sùda, dǝ Serǝsalem siélǝ bíírǝ sǝsai mahǝ. dǝ Yuombǝtu Yuombǝtu bánsǝ́m yi wàɣǝ bǝ̀ u bounu bǝ yí muàna u bièrǝ ɲirəbǝ 18 dǝ sanni ɲirǝ bǝ yi nìndǝnǝ́ bǝ́ tou hoɣǝ diengǝ mahǝ, bǝ yi yensu bǝ naaɣǝ bǝ́ kǝ̀ béa u dísú mahǝ. 19 bǝ ḿ yi pǝ̀ ɲàmbǝm ɲàmǝ̀m bǝ́ mǝm katǝ tahi bǝ yi kǝ loa, dǝ ɲìrǝ̀bíím ɲáhǝ. bǝ lóu sáɣi ɲáhǝ dǝ kǝ̀ diengǝ bǝ́ kǝ sìnga ɲirǝbǝ làcanhú mahǝ Yesu dísú mahǝ. 20 u n yi ɲàmbǝ sannǝ bǝ̀ maám u sǝ́: '' n a taansǝ́ à huénru'' farisien diebǝ dǝ sǝkribǝ bǝ cendǝ́ bǝ yàɣǝ́ werǝ n dieu àkuei.'' dǝ u tuàɣǝsu toyen yììɣa? 21 werǝ́ ń fíu bǝ́ tàpǝ huenru dǝ yenǝ nuá dǝ ceri? '' 22 ámá Yesu n yi ɲám ɲamǝm bǝ yàmaá, u bǝ kaáám: barǝ ḿ paa-i dǝ i tou yámaá àhán à burú? 23 barǝ n yuàɣǝsǝli dǝ bǝ pàa fí bǝ́ tǝ́: '' n a tàansǝ́ a huénru.'' dǝ ɲamǝ́m nuá bǝ tǝ : ''a yísǝ́ bǝ̀ síím? '' 24 i ḿ ɲán bǝ́ tǝ Yuombǝtu bíígǝ tou bánsǝm tihǝ mahǝ bǝ́ tàam huenru, " n de n yau, awei yísí à diengǝ bǝ huin à yahǝ. 25 dǝ sǝ̀nsuànhu dǝ̀ i ɲira yi yísǝ́ ɲirǝbǝ dísú mahǝ, bǝ ́ yi píirǝ ù diengǝ bǝ́ n hùundǝ ù yahǝ, bǝ páɣú Yenǝ. 26 bǝ̀ sai yámǝn yáɣi, bǝ́ buòa puéi, bǝ yi n páɣu Yenǝ bǝ́ yaɣǝ: '' yaɣǝlai tǝ ɲàmbǝ nìnsi tǝ ḿ pǝ̀ ɲàmbǝ́si làɲini!'' 27 bǝ́ wásǝ́ ɲani, u yi yèi bǝ́ ɲambǝ nàmpo muàtau dǝ ù ɲiri yàhǝ Levi dǝ hàm cáárǝ sábá bìrú mahǝ. u u tǝ: ''n tuángǝnǝ́ .'' 28 Levi yi káam dǝ sai bǝ yi u tuánga. 29 Levi yi tiɲam bǝ yi paa boi ceti ù yahǝ bǝ ́ candǝ Yesu, nàmpo muàtǝ yi bou ɲani bǝ wuosǝ́ màɣǝ̀rǝ dǝ ɲirǝbǝ tuabǝ bǝ waɣǝ bǝ bǝ̀ ɲinú . 30 farisien diebǝ dǝ sǝkribǝ diebǝ bǝ yi n diésu bǝ kánsu ù màndǝtu bǝ yáɣǝ́: '' barǝ dǝ i ɲím, bǝ́ ɲuam nàmpo muàtǝbǝ dǝ huénru ɲambǝ? 31 Yesu yi píírǝ toyenǝ bǝ́ tǝ : '' kuànaáru ɲambǝ nuam kuàndǝnǝbǝ buòɣǝtuoli, àma buámbǝle. 32 ḿ pǝ̀ máánǝ́ bǝ naaɣǝ wuusǝ ń diebǝ tííngǝ nuá, n máánǝ́ bǝ́ dú huénrǝ ɲambǝ bǝ piése. 33 35 bǝ yi u tǝ :'' Sàan màndǝ̀tǝ̀ hunbǝ nui bǝ yaám bǝnuánu farisien diebǝ yíeru, dǝ awéi à yíerǝ̀ ɲím bǝ ɲuam.'' 34 Yesu yi bǝ́ yeeɣǝ bǝ́ tǝ n doónu u duópǝ diebǝ bǝ́ hunbǝ nui?